David Niven - 100 let!

V pondělí 1. března uplynulo 100 let od narození Davida Nivena.

Distinguovaného gentlemana s vojenským držením těla, kultivovanou mluvou a věčně ustaraným čelem. U nás Davida Nivena známe především jako Philease Fogga v opulentní adaptaci Cesty kolem světa za 80 dní (1956), sira Charlese Littona alias Fantoma, který opakovaně uloupí Růžového pantera (1963) nebo podobně vypečeného Velkého šéfa (1968), muže se záluskem na tajné mezinárodní fondy NATO. Tyto role byly ale spíše zaslouženými úroky z dřívějších investic. Spolu s Carym Grantem a Laurencem Olivierem patřil David Niven k hrstce britských herců, kteří se prosadili v Hollywoodu jako rovnoprávné hvězdy, aniž hráli do smrti jen šoféry a komorníky.

Po bouřlivém mládí, plném mladické rebelie, neuspokojivé vojenské kariéře a sérii profesí typu "čistič loveckých pušek" zakotvil muž jménem James David Graham Niven v Hollywoodu. Od tamějších PR expertů dostal do vínku informaci, že je anglický typ č.2008, zkrácenou podobu rodného jména a visačku hrdina dobrodružných filmů. Brzy se naštěstí ukázalo, že tento mladík světáckého vzezření má komediální talent. Hrál ve filmech různé úspěšnosti a nevelkého významu, ale podařilo se mu střídat dobrodružný, romantický a komediální žánr.

Byl to až arsénlupinovský lupič-gentleman Raffles (1940) ze stejnojmenné krimikomedie a bezstarostný povaleč David Merlin z romantické komedie Svobodná matka (1939), kteří se ukázali být ideálním využitím Nivenovy kombinace jemných způsobů, romantického vzezření a nevtíravého vtipu. Až do smrti se k tomuto modelu vracel v nových modifikacích a dobových posunech.

Skutečný vzestup popularity zažil po druhé světové válce. Aktivně se jí účastnil jako styčný důstojník mezi Brity a Američany a dosáhl v ní hodnosti podplukovníka. Na plátna se vrátil dobově příznačnou fantasy s komediálními prvky Otázka života a smrti (1946) jako vojenský letec, pohybující se mezi dvěma světy, pozemským a astrálním. Silně sentimentální film se dobře strefil do tehdejších nadějí a přání publika, zdecimovaného válkou. Vánoční komedie Biskupova žena (1947), kde hrál David úzkostného kněze, jemuž se zjevil anděl Cary Grant a pomohl mu vybudovat katedrálu, a několik přímočaře romantických filmů už mu zajistily neotřesitelnou pozici.

Niven prokázal podivuhodnou schopnost přežít všechny proměnlivé hollywoodské trendy. V 50. až 70. letech, době rebelů bez příčiny, spektakulárního boje filmu s televizí a nástupu představitelů nového Hollywoodu, se oldschoolový gentleman v žaketu mohl jevit jako anachronismus, přesto se našlo dost způsobů, jak jeho image využít. V dobových látkách typu Cesty kolem světa za 80 dní nebo bláznivě secesní komedie Lady L (1965), ve válečných filmech jako Děla z Navarone nebo Nejlepší nepřítel (oba 1961) a v komediích, které se starými mravy a zvyky polemizovaly a testovaly jejich životnost - třeba konverzačka Ask Any Girl (1959).  

David Niven neváhal ukázat v komickém světle to, co druhdy myslel vážně, a v kontextu škatulek hollywoodského filmu převzal žezlo po Williamu Powellovi. V remaku klasické komedie My man Godfrey (1957) si zahrál Powellovu roli tak trochu wodehouseovského komorníka, který tahá za nitky vztahů v namyšlené snobské rodině, v brilantní parodii Vražda na večeři (1976) se zase pod jménem Dick Charleston vtělil do Powellova slavného detektiva Nicka Charlese z populární série Thin man. V roce 1958 získal David Niven Oscara za roli v dramatu Oddělené stoly a rok nato vlastní televizní pořad The David Niven Show.

Některým z jeho filmů se velmi rád budu při nějaké příležitosti věnovat podrobněji, přinejmenším výstřednosti jako Lady L nebo Casino Royale (1967) si o to říkají.